Legislativní změny - 2024
Podívejte se na nejčastější otázky a odpovědí týkající se vládního konsolidačního balíčku. Najdete zde praktické a jasné informace o tom, jak změny v legislativě ovlivní vaši firmu a zaměstnance.
Základní podmínkou poskytování příspěvku na penzijní pojištění je smlouva mezi zaměstnancem a příslušným penzijním fondem. Pokud zaměstnanec nemá penzijní pojištění (není to povinnost), pak nebude mít nárok na příspěvek z FKSP. Evidence těchto příspěvků bude vykazována stejně jako v roce 2023. Lze předpokládat, že MFČR vydá metodický pokyn k této záležitosti.
Může je použít v příštím roce, otázkou zůstává, zda je bude nutno čerpat již podle nových pravidel.
Na tuto otázku není zatím zcela jednoznačná odpověď, doporučujeme posoudit vaši individuální situaci s daňovým poradcem.
Zaměstnavatel bude mít nově možnost vykázat v daňových nákladech celou hodnotu příspěvku. Nicméně hodnota příspěvku přesahující zákonný limit bude představovat příjem zaměstnance podléhající zdanění i pojistnému.
Částka nad stanovený limit bude na straně zaměstnance podléhat zdanění a pojistnému.
Ani dnes nic neukládá zaměstnanci povinnost podílet se 45 % příspěvkem na stravence, tzn. tato povinnost se neruší. Spoluúčast vyplývá z praktického přístupu, kdy zaměstnavatel mohl do daňových nákladů účtovat jen 55 % hodnoty a nechtěl přispívat ze zisku po zdanění. Toto pro zaměstnavatele ale nově odpadá, na vrub daňových nákladů bude moci vykázat plnou hodnotu příspěvku.
Sjednocují se podmínky pro stravenku, stravování v závodní jídelně i stravovací paušál. A to jak na straně zaměstnavatele, tak i na straně zaměstnance. Zavádí se limit pro osvobození na straně zaměstnance ve výši 70 % vyšší sazby stravného pro zaměstnance státní organizace. Na straně zaměstnavatele nově bude moci plnou hodnotu stravování vykazovat v daňových nákladech.
Přechodné ustanovení k zákonu o daních z příjmů uvádí, že v takovém případě postupujete ještě podle pravidel roku 2023.
Přechodné ustanovení k zákonu o daních z příjmů uvádí, že na takové čerpání je potřeba aplikovat již nová pravidla.
Přednostně může organizace hradit příspěvky na stravování na vrub hlavních provozních nákladů, a to až do zákonného limitu.
Podle exekučního zákona ano. V zákoně je přesně specifikováno, co se zabavit nesmí a stravovací paušál v tomto výčtu nefiguruje.
Pokud je částka 95,50 Kč strhávána z čisté mzdy zaměstnance, pak se nezapočítává do zákonného limitu pro stravování (v roce 2024 je limit 116,20 Kč). Pokud tedy si zaměstnanec hradí dovezený oběd sám z čisté mzdy a vy mu poskytnete stravovací paušál při dodržení ostatních podmínek (nutno odpracovat minimálně 3 hodiny, nedojde k souběhu s nárokem na cestovní náhrady), pak lze poskytnout stravovací paušál až do výše 116,20 Kč za předpokladu, že dovezený oběd není jinak dotován vámi jako zaměstnavatelem.
Pokud poskytujete stravovací paušál v hodnotě 100 Kč a zároveň dotujete jídlo z automatu, pak hodnota stravovacího paušálu a hodnota dotace vstupují společně do limitu a v případě překročení limitu 116,20 Kč v rámci jedné směny je potřeba zaměstnanci rozdíl dodanit (a zpojistnit).
Bohužel dle legislativy platné od 1.1.2024 i zvýhodněný oběd představuje pro důchodce bývalého zaměstnance příjem ze závislé činnosti. Vzhledem k tomu, že není splněná podmínka pro osvobození od daně (výkon práce minimálně 3 hodiny), je potřeba odvést za důchodce bývalého zaměstnance daň z příjmu a v prvním roce po odchodu do důchodu také sociální a zdravotní pojištění. Vzhledem k tomu, že zvýhodněný oběd představuje nepeněžní příjem, je potřeba na straně zaměstnavatele tuto výhodu „nabrutovat“ a odvést tak za zaměstnance daň i pojistné. Tyto náklady nejsou na straně zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem.
Pokud stravenky zakoupíte letos, je potřeba k nim přistupovat podle aktuálně platné legislativy pro rok 2024, tj. je nutno dodržet podmínky 55:45, přičemž z 55 % lze vykazovat na vrub rozpočtových nákladů a až do zbývajících 45% můžete přispívat z FKSP. Dále platí, že příspěvek od zaměstnavatele do částky 116,20 Kč za pracovní směnu je osvobozený od zdanění, hodnota nad tento limit bude podléhat zdanění (a pojistnému).
Pokud součet denního příspěvku od zaměstnavatele a příspěvku z FKSP nepřesáhne částku 116,20 Kč (platí pro rok 2024), není zapotřebí nic dodaňovat. Částka nad tento limit (i v případě příspěvku z FKSP) je na straně zaměstnance příjem podléhající zdanění (a pojistnému).
Nikoliv, podmínka odpracování alespoň 3 hodin je nutná pouze pro daňově osvobozený příspěvek na straně zaměstnance. Je ve vaší kompetenci stanovit přísnější podmínky poskytování. Na daňový režim přísnější podmínky mít vliv nebudou.
Zaměstnavatel má možnost, nikoliv povinnost, poskytovat další stravenku při směně delší jak 11 hodin. Je tedy čistě ve vaší kompetenci rozhodnout, zda a v jaké výši poskytnete další stravenku.
Nikoliv, protože druhou daňově zvýhodněnou stravenku lze poskytnout pouze u předem stanovené směny delší jak 11 hodin. Pokud tedy zaměstnanec pracuje na standardní osmihodinové směny, pak v případě přesčasu se nejedná o předem stanovenou směnu dle zákoníku práce.
Ano, od 1. 1. 2024 je možno poskytnout 2 stravovací paušály v případě jedné směny delší jak 11 hodin (při dodržení ostatních podmínek).
Dle zákoníku práce zaměstnanec nemá nárok na příspěvek na stravování za mimořádnou směnu, ale náleží mu diety (dle cestovních náhrad).
Nikoliv, v případě, že se jedná o pracovní oběd, pak pokud nad rámec tohoto oběda poskytnete zaměstnanci ještě i stravenku, bude stravenka představovat zdanitelný příjem zaměstnance.
Pokud se jedná o drobné občerstvení (např. ovoce, sušenky, koláčky apod.), nepočítá se zaměstnanci do denního limitu. Pokud by se jednalo o větší jídlo (např.: v rámci workshopu objednáte pro každého zaměstnance pizzu), je potřeba jej do limitu započítat.
Pizza je ideálním příkladem – když objednáte každému zaměstnanci celou pizzu, tak je to plnohodnotné jídlo, které je nutné do limitu počítat. Pokud však každý zaměstnanec dostane jen 1-2 kousky pizzy jako občerstvení, tak nikoli. Do limitu se nezapočítávají nealkoholické nápoje, které má zaměstnanec běžně na pracovišti v průběhu pracovní směny k dispozici.
Nemusíte, ale můžete poskytovat stravenku zaměstnancům na DPP i DPČ, pokud je přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny alespoň v délce 3 hodiny. Vzhledem ke stále více sjednocujícím podmínkám DPP, DPČ s hlavním poměrem doporučujeme alespoň u DPČ nastavit poskytování stravenek, pokud zaměstnanec splní zákonné podmínky dle zákona o daních z příjmů (zejména odpracuje minimálně 3 hodiny a nevznikne souběh s nárokem na cestovní náhrady).
Poskytne-li zaměstnavatel plnění, které v okamžiku poskytnutí bylo zdaněno a zpojistněno, a následně dojde ke stornu, pak je potřeba toto storno zohlednit i ve mzdě zaměstnance, a to ideálně za měsíc, ve kterém ke stornu došlo.
Nově od 1. 1. 2024 má zaměstnavatel možnost postupovat podle nového ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, které uvádí, že na straně zaměstnance lze osvobodit příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud - vzhledem k její povaze - je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené.
Na tuto otázku není zatím zcela jednoznačná odpověď, doporučujeme posoudit vaši individuální situaci s daňovým poradcem.
Nelze odpovědět jednoznačně, ale dle zákona o daních z příjmů je tento případ většinou považován za zdanitelný příjem zaměstnance, neboť tyto konzultace nebývají poskytovány zdravotnickým zařízením (nutná podmínka osvobození na straně zaměstnance).
Pokud jazykový kurz souvisí s výkonem činnosti zaměstnance, pak se nejedná o benefit a není potřeba ho do limitu započítávat.
Nově od 1.1.2024 má zaměstnavatel možnost postupovat podle nového ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, které uvádí, že na straně zaměstnance lze osvobodit příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud - vzhledem k její povaze - je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené. Za obvyklé se nepovažuje večírek v exotické destinaci či večírek několikrát do roka.
Zaměstnavatel dodaní zaměstnanci cenu obvyklou anebo se vejde do limitu pro osvobození. Zaměstnavatel bude muset vést evidenci jako doposud, aby byl schopen přiřadit náklady ke konkrétnímu zaměstnanci.
Zaměstnavatel má povinnost nastavit pravidla tak, aby je dokázal evidovat a na základě toho správně vyčíslit a přiřadit příjem zaměstnanci. V případě překročení zákonného limitu pro osvobození bude příjem zaměstnance podléhat odvodům a zaměstnavatel si může náklady vykázat jako daňově účinné, pokud právo na tento benefit zakotví ve vnitřním předpise či kolektivní smlouvě.
Ano, oba příspěvky je nutno do limitu počítat, neboť se jedná o příjem zaměstnance v souvislosti s pracovním poměrem u zaměstnavatele. Případné překročení limitu podléhá odvodům na straně zaměstnance.
Zaměstnavatel by měl dodanit zaměstnanci hodnotu balíčku v ceně obvyklé. Vládní balíček v tomto neuvádí žádnou změnu.
Na příspěvky připsané v roce 2023 se nová legislativa nevztahuje pouze za podmínky, že i v roce 2023 dojde k jejich vyčerpání. Pokud zaměstnanci zůstanou nevyčerpané benefitní body z roku 2023, může je v příštím roce využít, ale budou vstupovat do limitu pro rok 2024. V případě překročení zákonného limitu se bude jednat o příjem zaměstnance podléhající zdanění a pojistnému.
Zákonný limit je definován jako polovina průměrné mzdy pro daňové účely, která je zveřejňována většinou v průběhu září aktuálního roku.
Do zákonného limitu budou spadat veškeré aktivity definované příslušným ustanovením zákona o daních z příjmů - např. Multisport, školkovné, napřímo nasmlouvaná fitness centra, nadstandardní zdravotní péče, dětské tábory, zájezdy za kulturou či sportem, ale také příspěvky firem na firemní chaty, chalupy, tábory pro děti, nebo jiné podobné aktivity.
Zaměstnavatel je povinen si nastavit evidenci/reporting volnočasových příspěvků tak, aby v případě kontroly bych schopen prokázat, že postupuje dle platných předpisů.
Nikoliv, podmínku fakturace a/nebo čerpání v daném roce zákon o daních z příjmů nestanovuje (např. je právem zaměstnance benefity nečerpat, pokud o ně nemá zájem), avšak stanovený zákonný limit je daný jako roční limit, tj. pokud nedojde k jeho vyčerpání, nelze nevyčerpanou hodnotu převádět, a navyšovat tak v dalším roce.
Každý pracovní poměr se posuzuje samostatně.
Nikoliv, limit na dovolenou se ruší a zavádí se limit nad všemi kategoriemi volnočasových benefitů.
Deputáty podléhají odvodům, do volnočasového limitu se nezapočítávají.
Při splnění zákonných podmínek lze bonusy do cafeterie převádět, avšak pokud budou směňovány za konkrétní benefity až v roce 2024, bude hodnota čerpání započítávána do nového zákonného limitu.
Ne, penzijní produkty mají i nadále samostatný limit pro osvobození 50 000 Kč/rok.
Zaměstnavatel zodpovídá za správné posouzení příjmu zaměstnance z pohledu daně z příjmu. Je tedy jeho povinností v případě kontroly např. ze strany finančního úřadu doložit, že postupuje v souladu s předpisy.
Ano, pravidla se mění významně. Systém se celkově rozvolňuje, avšak snižuje se objem prostředků ze 2 % na 1 % a dochází i k povinnosti vynakládat alespoň polovinu prostředků na produkty spoření na penzi.
Na tuto otázku není zatím zcela jednoznačná odpověď, doporučujeme posoudit vaši individuální situaci s daňovým poradcem.
Nikoliv, stále platí, že při splnění zákonných podmínek plnění pro zaměstnance a jeho rodinné příslušníky nebude podléhat zdanění ani pojistnému.
Myslí se tím hodnota průměrné měsíční mzdy pro daňové účely za zdaňovací období (tzn. kalendářní rok), nikoliv dvanáctinásobek měsíční mzdy. S průměrnou měsíční mzdou se pracuje i v dalších zákonech.
Přechodné ustanovení k zákonu o daních z příjmů uvádí, že na takové čerpání je potřeba aplikovat již nová pravidla.
Daňový režim příspěvků zaměstnavatele odborové organizaci se nemění.
Je potřeba hodnotu plnění správně vyčíslit (v ceně obvyklé) a přiřadit zaměstnanci pro účely sledování zákonného limitu pro osvobození.
Lze rozlišit např. tábory pro děti a dětský den. V případě tábora je nutno hodnotu plnění správně vyčíslit a přiřadit zaměstnanci pro účely sledování zákonného limitu pro osvobození. V případě pořádání dětského dne má zaměstnavatel nově od 1. 1. 2024 možnost postupovat podle nového ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, které uvádí, že na straně zaměstnance lze osvobodit příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud - vzhledem k její povaze - je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené.
Ano, přesně tak. Organizace si nastaví podmínky čerpání, ovšem při respektování rozpočtových pravidel. Co se týče výběru benefitů nově má stejnou volnost jako zaměstnavatelé z komerční sféry.
Ano, tento benefit je potřeba nově započítávat do zákonného limitu pro volnočasové benefity.
Základním předpisem jsou rozpočtová pravidla, která definují tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb, ze kterého je možné poskytovat benefity. Konkrétní podmínky čerpání je nutno stanovit vnitřní směrnicí nebo kolektivní smlouvou.
Volnočasový limit se vztahuje výhradně na plnění uvedená v § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů. Povinná školení vyplývající z jiných právních předpisů nejsou předmětem zdanění na straně zaměstnance.
Na toto téma jsme také připravili dva webináře ve spolupráci s Deloitte. Na záznamy z těchto webinářů se můžete podívat v odkazu níže. Informace na této stránce jsou platné k 27. 11. 2023 dle předběžného výkladu daňového poradce pro Pluxee.
Získejte aktuální přehled o možné úspoře na daních pro volný čas a stravování s naší kalkulačkou a získejte benefity pro své zaměstnance.